Čájáhus: Niibbit Sámis

Kniver i Sápmi_lite_300x244

Dálážiid musea vuoseha erenoamáš čájáhusa; Niibbit Sámis. Čájáhusas leat badjel 25 átno- ja čikŋaniibbi maid duojárat Norggas, Ruotas ja Suomas leat duddjon. Bures boahtin!

Kárášjoga Sámiid Vuorká-Dávviriin mii leat ožžon luoikkas dán čájáhusa.

 

Niibbiid historjá

Nu áigá go 2,5 miljon jagi dás ovdal olbmot ráhkadedje ja atne niibelágan reaidduid.  Áiggi mielde reaiddut ovdánedje sihke hámi ja geavaheami dáfus. Niibbiid ráhkadeapmi lea sámiin guhkes árbevierru, ja «sámeniibi» lea šaddan doaban maid ollugat dovdet.

Jesus Kristusa riegádeami áiggi Norggas várra ledje doarvái ruovdeávdnasat, ja ruovdereaiddut váldojuvvojedje dábálaš atnui. Sámi ruovdeáigodat álggii sullii dallego Jesu riegádii. Dannego sámi luottat eai leat gávdnon báikkálaš ruovderáhkadeamis, de jáhkkojuvvo ahte ruovdereaidduid ráhkadedje gos nu sámiid orrunsajiid olggobealde, ja bukte daid dasto sámiide, ja dat ledje várra hárve ja divrras dávvirat. Vuosttamuš niibbiid ledje várra muoras, dávttis ja čoarvvis. Ovddeš áiggiid atne maid beassi dohppaávnnasin. «Sámeniibbi» deháleamos ávdnasat leat odne čoarvi, muorra, leaira ja metálla. Hámiid árbevierut leat ovdánan áiggi guhkkodahkii, ja odne geavahuvvojit sierranas ornamentihkka ja hámit. Ii oktage niibi šatta goassege nuppi niibbi láhkai, ja niibbit hervejuvvojit sierra láhkai báikkis báikái.

Niibbit galget heivet daidda bargguide maidda dat ráhkaduvvojit. Sámiid eallimis geavahuvvojit sierranas niibbit omd. njuovadeapmái, čoallumii ja árgabeaivvi doaimmaide. Stuorimus niibi, «stuorraniibi», heive feara masage, omd. go dárbu lea divodit biergasiid, čuoladit, ovssiid čuohppat, duddjot, čuohppat borramušaid ja rissiid omd. gárdumii. 

Ovdalgo olmmoš lihkostuvvá ráhkadit čáppa niibbi, de ferte ollu hárjehallat ja bisuhit máhtuidis. Čeahpes duojáriid máhtut bohtet oidnosii niibbiid hármis ja hervejuvvon minstariin (maid sii sárgot gieđain). Dakkár niibbiid maid čeahpes duojárat leat ráhkadan, čoaggit atnet alla árvvus. Čeahpimus duojárat ožžot alla sumiid niibbiineaset.

 

Dearvvasvuohta, riegádeapmi ja ráhkisvuohta

Niibi lea anolaš feara masage. Ollu báikkálaš árbevierut leat main niibi adnojuvvo dálkkodeapmái. Vejolaš lea omd. ahte dálkkodeaddji bosáda niibái go dan bidjá hávi, bohtanemiid dahje vulššiid ala bosodettiinis, go nu galggašii buorráneapmi álkibut dáhpáhuvvat (Inga Hermansen Hætta, 2012). Niibbiin dálkkodeaddji sáhttá maid njávkat dakko gokko buozalmas lea. Dávda de dalle čuohppasa eret. Nu sii dadjet (Annie Henriksen, 2012).  

Ovddeš áiggi riegádahttinveahkit sáhtte bidjat riegádahtti nissonolbmo guottá dahje seaŋgga vuollai bidjat niibbi, vai dat attášii fámu ja suodjalivččii riegádahttima (Annie Henriksen, 2012.) Niibbiin olmmoš sáhttá maid oažžut ráhkkásačča. Jos bárdni lea liikostan dihto niidii ja doaivu su oažžut moarsin, de niibi sáhttá lea gaskaoapmi mainna olahit nieidda dovdduid. Son dalle galgá duddjot niibbi man ovddas son de dasto galgá oaččuhit nieidda máksit alcces sumáža, ruđain. Dat lea dehálaš, dasgo sudno gaskii sáhttá muđui riidu čuožžilit. Dát dáhpi guoská earáge olbmuide, geaidda niibi addojuvvo (Inga Hermansen Hætta, 2012).

 

Čájáhusáigodat bistá miessemánu 28. beaivvis čakčamánu 3. beaivái 2015.